Social media hygiena aneb Tuhle chybu nejspíš děláte i vy

Velké množství společností se snaží využívat sociální sítě za účelem podpory budování značky. Dlouhodobě se při tom ale dopouští stále stejných učebnicových chyb, které je stojí čas i peníze. S ohledem na aktuální situaci a blížící se recesi nastává ideální čas pro hygienu sociálních sítí a hledání zbytečných nákladů i neefektivních postupů.

Social media hygiena

V poslední době se nám sešlo několik auditů sociálních sítí, kde šlo primárně o vyhodnocení práce s obsahem na Facebooku a Instagramu - od kreativy přes optimalizaci po efektivitu, která je v aktuálním období více než žádána. Kromě klasických chyb, které se i v dnešní době objevují stále dokola, jsme narazili ještě na jednu zajímavost, se kterou jsme se doposud nesetkali, alespoň ne v takovém měřítku. Opakovala se totiž velká nevyváženost mezi množstvím vyprodukovaného obsahu a jeho doručením cílové skupině. Chyba, která se krásně vykreslila při analýze dlouhodobých dat.

Stránky publikovaly stovky příspěvků ročně. Většina příspěvků se optimalizovala za účelem interakce a promovala se velmi nízkou částkou. Část příspěvků se pro jistotu nepromovala vůbec a spoléhalo se jen na organický dosah. Výsledkem tohoto snažení bylo, že se každý příspěvek dostal průměrně pouze k nižším jednotkám tisíc uživatelů. Pro lepší kontext uvádím, že cílová skupina vždy pokrývala velkou část české populace a značky chtěly na sociálních sítích primárně podporovat povědomí o značce.

Jaký má pak význam snažit se budovat značku na sociálních sítích, pokud na nich značka promlouvá sotva k 1 % cílové skupiny? A jak to pak ovlivňuje rozpočet a čas vyčerpaný interním specialistou nebo externí agenturou? Dochází ke zbytečnému plýtvání marketingového rozpočtu, který by se dal buď na dané platformě využít efektivněji, nebo by se dal vložit do jiného komunikačního kanálu.

Vzhledem k tomu, že většina společností využívá sociální sítě primárně za účelem budování povědomí o značce, dal jsem dohromady pár jednoduchých tipů, na které je dobré myslet při snaze o budování značky na sociálních sítích.

Za reklamu se prostě platí

Odhaduje se, že je na Facebooku více než 60 milionů business profilů, což už vytváří velmi konkurenční prostředí. Na platformě tak neustále roste množství příspěvků, zatímco míra zaujetí (interakce) s nimi strmě klesá. V roce 2018 navíc Mark Zuckerberg prohlásil, že Facebook bude i nadále omezovat organický dosah u firemních stránek. Značky jsou tak stále více tlačeny směrem do využívání placeného obsahu a pro mnohé z nich se ‚‚rozumný‘‘ organický dosah stává nedosažitelný. Často se tak vynakládají relativně velké prostředky na přípravu poutavé kreativy, která se nasadí na sociální sítě bez promování nebo jen s minimální podporou a dostane se tak jen k několika tisícům uživatelů.

S fanoušky stránky značku nebudujete

Podle studie Ehrenberg-Bass Institutu (jeden z největších hybatelů světa marketingu posledních let), na které se podílel i Byron Sharp, jsou fanoušky značkových stránek z velké části jejich nejvěrnější zákazníci. Tím studie poukázala na neefektivitu cílení na vlastní fanoušky stránky za účelem budování značky. V takovém případě bude vždy zajímavější rozšiřovat zásah a oslovovat tak nová publika.

Microtargeting si schovejte na aktivační kampaně

Možnosti přesného cílení jsou v online reklamě jednou ze stěžejních výhod, nicméně jako všude asi platí - všeho s mírou. Přehnaný microtargeting a personalizované kreativy pro mikrosegmenty mohou mít z pohledu budování značky i negativní důsledky. Pro značky, které postupně budují brand, by mělo existovat něco jako společně vědomí - všichni potenciální zákazníci by měli chápat jednotnou myšlenku značky, co znamená, za čím stojí. 

Microtargeting je ale pravým opakem. Pokud každému servírujeme personalizovaný obsah na míru a budujeme tak rozdílné asociace u mikropublik, značka jako celek se vlastně začíná ‚rozpadat. Na druhou stranu má určitě microtargeting své místo v aktivačních a výkonnostních kampaních, kde krátkodobě může navyšovat výkon v podobě prodejů. Více o tom, proč personalizace škodí brand buildingu si můžete přečíst zde.

TV reklamu nebo billboard nikdo nelajkuje a přece funguje

Posledním bodem, který bych rád připomněl je, že řada značek ještě stále využívá jako jedno z hlavních KPI na sociálních sítích míru zaujetí. Přitom sám Facebook od využívání optimalizačního účelu Engagement odrazuje a dokládá výsledky výzkumu od agentury Nielsen uskutečněného na 478 globálních online kampaních. 

Výzkum neprokázal významnou korelaci mezi engagementem a brandovými metrikami typu vybavení si reklamy, povědomí o značce a záměru nakoupit. Navíc optimalizace reklamy za tímto účelem značně prodražuje zásah cílové skupiny, protože reklamní systém si musí složitěji vybírat mezi menším množstvím uživatelů tzv. klikačů, na které stále ještě cílí velké množství nepoučitelných inzerentů.

Long story short:

  1. Nespoléhejte na organický dosah a dostatečně promujte příspěvky. Nákladné kreativy, které uvidí setina cílové skupiny jsou neefektivní. K tomu vybalancujte množství příspěvků tak, abyste pro ně mohli alokovat dostatečnou mediální podporu. 
  2. Fanoušci jsou s největší pravděpodobností vaši věrní zákazníci. U nich už do budování značky investovat nemusíte.
  3. Budujte jednotnou asociaci v rámci segmentu nebo kategorie. Microtargeting si nechte na aktivaci.
  4. Nastavte si správná KPIs. Lajky, šéry, komenty vypadají hezky, růstu značky ale nepomáhají. Optimalizace na engagement navíc prodražuje zásah vaší cílové skupiny.

Nic ale není jednoduše černobílé a rozhodně se najdou značky nebo stránky, které už z podstaty svého byznysu generují tak zábavný nebo užitečný obsah, že se může dostávat organicky k velkému množství lidí nebo stránky, které byly založeny jen za účelem komunikace se svými zákazníky a fanoušci jsou tak pro ně velmi cení stejně jako mikrosegment pro značku s úzkou cílovou skupinou. Nicméně pro většinu značek, které generují průměrnou reklamu s průměrným rozpočtem pro relativně široké publikum, budou tyto tipy platné a určitě není od věci se nad nimi čas od času zamyslet a konfrontovat se stavem stránky, za kterou máte zodpovědnost. 

 

Zdroje:

  • Nelson-Field, Karen & Riebe, Erica & Sharp, Byron. (2012). What's Not to "Like?" Can a Facebook Fan Base Give a Brand The Advertising Reach It Needs?. Journal of Advertising Research. 52. 262-269. 10.2501/JAR-52-2-262-269. 
  • Ads Don't Work That Way: Kevin Simler. Meltingasphalt.com [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné z: https://meltingasphalt.com/ads-dont-work-that-way/
  • SNIJDERS, Wiemer. Eat Your Green: Fact-baset thinking to improve your brand's healt. 2018. ISBN 9781789016758.
  • Nielsen BrandEffect meta-analysis of 478 online global campaigns that ran between Oct 2014 – April 2015

 

 


10 tajemství efektivního marketingu

‚‚…rozmohl se nám tady takový nešvar.‘‘ Markeťáci velice často používají aktivační kampaně a orientují se na krátkodobé výsledky.

Tlak na okamžité výsledky může vést marketingové manažery k tomu, aby se zaměřili na taktiku rychlých prodejních kampaní. Ty mnohdy dokáží dočasně vypadat dobře a instantní nárůst prodejů potěší jak autory kampaně, tak vedení, ale z dlouhodobého hlediska se tato strategie nejeví jako příliš účinná. Proč?

Problematika se týká širšího tématu marketing effectiveness. Toto spojení rezonuje marketingovým světem již několik let, a to nejen po publikacích Birona Sharpa (How Brands Grow), Bineta nebo Fielda.

Peter Drucker kdysi velmi výstižně řekl: ‚‚Efficiency is doing things right. Effectiveness is doing the right things.‘‘ Společně se nyní zaměříme právě na dělání těch správných věcí. Určitě najdete hromadu tipů, co dělat a co ne, vybral jsem tedy 10 z nich, které nejčastěji vyzdvihují respektované persony marketingu i oborová média na základě velkého množství dat případně bohatých zkušeností.

1. Aktivace + brand building

Uvědomit si, že existují 2 cesty, jak lze využít marketingovou komunikaci a prodávat respektive jak využít reklamu pro propagaci produktu/služby, je základ. První cesta vede přes krátkodobou aktivaci, jež cílí na okamžitý prodej a jíž spousta společností dává přednost. Především v digitálním marketingu. Vyžaduje okamžitou reakci potenciálního zákazníka, nebo jeho reakci v nejbližší budoucnosti v řádu několika měsíců. Klíčovou roli zde hraje cílení na segment, který je aktuálně ready. Rovněž musíme doručit přesvědčivé argumenty k akci a co nejvíce usnadnit nákupní cestu. Při správném provedení se dostaví prudký růst.

Problém aktivace vyvstane po skončení kampaně, kdy se vše rázem vrátí na původní hodnoty. Můžeme tak dosáhnout krátkodobě efektivní komunikace, výnosných prodejů, ale většinou žádného nebo jen minimálního růstu. Jak tedy uspokojovat krátkodobé cíle a zároveň dosahovat růstu? Pokud chceme dosahovat růstu, musíme pracovat na tom, jak o nás lidé přemýšlí, dostat se jim do podvědomí, měnit jejich preference i zvyklosti, budovat u nich novou paměťovou strukturu. 

K tomu potřebujeme čas, dlouhodobé a opakované vystavování lidí reklamě respektive správnému typu reklamy. Zde poslouží brand building. Vyvarujme se tedy krátkozrakosti. Pracujme ve prospěch dlouhodobě rostoucích udržitelných prodejů a profitu. Vyhodnocujme dlouhodobá data, najděme optimální balanc mezi brand buildingem a aktivací.

2. Vyvažte rozpočet

Nezapomínejme ani správně rozložit rozpočet. Ideálně v poměru 60:40 ve prospěch brand buildingu. Více o tomto přístupu najdete v článku Targeting vs mass marketing.

‚‚Any idiot can do short term. Any idiot can do long term. The trick is to do both.‘‘ Hugh Johnston, Pepsico CFO

Je jasné, že ve společnosti, která sází pouze na krátkodobé aktivační kampaně, bude náročné zlomit zajetý přístup. Vyžaduje spíš postupnou trpělivou práci, postupné získávání části rozpočtu také na brandovou komunikaci, která později začne pomáhat i v lepším výkonu aktivačních kampaní.

3. Když brand building, pak s širokým zásahem

V době vysoké popularity digitálního marketingu jsme (téměř) všichni posedlí úzkým cílením, které nám jednotlivé nástroje umožňují. Což se výborně hodí pro aktivační kampaně. V rámci brand buildingu se ale zaměřujeme na celkový zásah a rozsah komunikace. Nepotřebujeme mluvit jen k lidem, kteří se již rozhodli nakupovat, nýbrž i ke skupině lidí, jež o nákupu ani zdaleka neuvažuje. Potřebujeme je k nákupu postupně připravit, aby až přijde příležitost, chtěli právě naši značku. 

4. Maximalizace mentální dostupnosti

Mentální dostupnost značky se týká pravděpodobnosti, že si kupující při nákupu všimne, rozpozná nebo přemýšlí o vaší značce a ideálně ještě dříve, než pomyslí na konkurenci. Vše závisí na kvalitě a množství paměťových struktur souvisejících se značkou. Jejich vybudování si žádá dlouhodobé úsilí, konzistentní komunikaci, silný mediální zásah a výraznou rozpoznatelnost značky. Právě rozpoznatelnost si aktuálně vysloužila řádnou dávku pozornosti ze strany značek.

Pro podporu rozpoznatelnosti značky se využívá tzv. brand kódů, rozpoznávacích prvků značky, které mohou působit samostatně, aniž by bylo explicitně využito samotné logo. Nicméně jen logo nestačí a dobré značky většinou pracují s více prvky jako jsou tvary, vzory, barva, tvář zakladatele, balení, lokalita.

Hezký příklad využití brand kódů ukazuje např. značka Cadbury, která si v rámci kampaně dovolila kompletně očistit obal od textů i loga. Případně ikonický náhrdelník od BVLGARI, který se stal významným prvkem i na fasádě prodejen, nebo McDonald’s se svými billboardy, jimiž navigovali řidiče.

5. Se slávou jde všechno lépe

Jak jsme si již řekli, v rámci brand buildingu musíme mluvit k velkému množství lidí. Dalším úkolem je zamyslet se nad tím, co chcete s těmito lidmi dělat. Jako první se jistě nabízí přesvědčit je k nákupu, předložit jim nějaký pádný argument nebo je navést, aby začali cítit něco v souvislosti s naší značkou. V prvé řadě však potřebujeme aby na značku vůbec začali myslet

Jak tvrdí Sharp, většina lidí nenakupuje určité značky z důvodu, že by je nějakým způsobem odmítali, ale je to proto, že na ně zkrátka nemyslí. Prvním krokem by měla být tedy práce na tom, aby se značka dostala do povědomí. Dále by měla následovat práce na významu i výraznosti značky, což znamená, že si lidé automaticky vybaví právě naši značku, když začnou přemýšlet o naší kategorii. 

Pokud například prodáváme hamburgery, chceme, aby si ten, kdo dostane chuť na hamburger, automaticky vybavil ty vaše. Pak chceme, aby lidé, kteří dostanou hlad nebo chuť na svačinu, rovnou pomysleli na naše hamburgery. V ideálním případě však značka získá fame čili slávu. Sláva v podstatě znamená, že spotřebitelé sami sdílí a mluví o značce ať už online, nebo offline. Proto se vyplatí vyvíjet aktivitu, která přiměje spotřebitele k dialogu mezi sebou.

Značka či společnost, jíž se podaří dostat na tuto úroveň, může marketingovou komunikací dosáhnout pozoruhodných výsledků. Aktuálním hezkým příkladem může být Tesla a nový Cybertruck, jehož design a neohrabaná prezentace (včetně rozbití neprůstřelného okna) vyvolaly spoustu rozruchu potažmo mediální pozornosti. Zpráva o novém voze tak obletěla vmžiku celý svět a dostala se pravděpodobně mnohem dále i díky fiasku s rozbitým oknem. Tesla dokázala získat během několika dnů 250 000 předobjednávek, a to, jak Musk sám tvrdí, bez jakékoliv placené reklamy.

Co vlastně podporuje slávu? Nebo co můžeme udělat, aby měla samotná kampaň takové parametry? Bohužel, neexistuje žádný univerzální recept, jak toho dosáhnout. Svou roli hraje komunikace, částečně virálnost nebo ochota mluvit o značce. Také je třeba se trefit do aktuálních starostí či zájmů lidí z reálného života, nejen marketingového světa. Protože normálního člověka prostě reklama nezajímá

Měli byste se věnovat věcem, které zákazníci milují, o něž se reálně zajímají a jsou jim blízké (hudba, umění, děti, lidé, zvířata, humor, sex). Ta zpracujte nečekanou formou. Na kreativitě zde záleží asi více než jinde. Jako hlavní drivery působí následující elementy:

Pokud už se podaří postavit kampaň, která má ambice stát se virální, je důležité využít vlastní, získaná i placená média, a to s větším rozpočtem.

6. Stavte na pevných základech

Kvalitním kampaním samozřejmě pomáhá dobrá znalost cílové skupiny. Přiložený graf jasně říká, že kampaně realizované bez jakéhokoliv výzkumu vykázaly mnohem nižší výsledky než kampaně, jimž předcházel aspoň základní výzkum. Výzkum se dá dnes realizovat už za pár korun a pro jeho výsledky existuje mnohdy širší využití. Pokud se ovšem v rozpočtu opravdu prostor nenajde, vždy se vyplatí provést aspoň sekundární výzkum za cenu vlastního času a nerozhodovat se na základě vlastních domněnek.

7. Segmentace má smysl

Už několikrát bylo v článku zmíněno slova aktivace/aktivační kampaň, tedy taktika, kterou chceme dosáhnout rychlého efektu – prodejů, registrací, atd. Aby byl efekt takové kampaně co největší, je potřeba v základu pracovat se správným segmentem trhu a znát jeho chování. V takovém případě je potřeba mít rozdělený trh do různých segmentů na základě kvalitního výzkumu a následně targetovat ten s největším potenciálem a možnostmi k zacílení.

V případech, kdy nemá značka dostatečný rozpočet na to, aby dokázala oslovit cílovou skupinu celé kategorie čili má omezené možnosti v budování značky, může vsadit na segmentaci a targeting. 

8. Vybalancujte racionální a emoční sdělení

Pro krátkodobou aktivační kampaň jsou důležité výstižnost, přesvědčivost, užitečnost. Chceme dát lidem informaci, na základě které se dokáží finálně rozhodnout o nákupu. Většinou však rozhoduje brand building a ten, jak jsme si už řekli, je o pocitech, emocích, asociacích. Takže od aktivačního přístupu ‚‚říkat lidem věci‘‘ se posouváme k tomu, aby ‚‚ty věci cítili‘‘. 

9. Nesázejte vše na jednu kartu, kombinujte média

Vzpomínáte si na krizovou komunikaci KFC, kdy po dočasném uzavření cca 700 poboček přišli s printovou celostránkovou omluvnou reklamou? Její zásah byl omezený jen na náklad dvou tištěných médií. V kontextu celého UK trhu by se nejednalo o žádný extra zásah. Nicméně v kombinaci se sociálními sítěmi se zpráva rozšířila do všech koutů světa a získala si větší váhu díky printu. Kampaň tak určitě dosáhla mnohem lepších výsledků, než kdyby vyšla jen v printu s dvojnásobným rozpočtem, nebo pouze na sociálních sítích s dvojnásobným rozpočtem. Ponaučení? Nikdy nesázet na jednu kartu!

10. Investujte do růstu

Jaká ale je ta optimální výše rozpočtu na marketingovou komunikaci? Z výzkumu vzešlo, že aby značka dokázala zvyšovat svůj podíl na trhu, musí dosahovat většího podílu mediálního spendu, než je její podíl na trhu. Jde o tzv. Share of Voice Rule (SOV>SOM). Díky tomuto pravidlu se tak dá orientačně odhadnout, kolik by značka měla investovat, aby dosáhla daného cíle.

Např. řetězec Lidl měl několik let zpátky problémy na UK trhu, kde figuroval jako nekvalitní značka. Zároveň měl malý podíl na trhu (cca 2% v roce 2013). Lidlu se během několika let podařilo díky správnému positioningu a pochopení pravidla Share of Voice posunout podíl share of voice z 5 % na 19 %. Čímž postupně zvýšil i svůj podíl na trhu na aktuálních 5,9 %.

Z pravidla share of voice dále vyplynulo, že velké značky to mají jednodušší a pokud by jeden rok neinvestovaly do ESOV, svou pozici si udrží. Malá značka by opět klesala. Pomineme-li kapitálovou sílu velkých značek a jejich možnosti investic do marketingu, síla značky hraje v jejich prospěch a jakékoliv aktivity se díky tomu násobí.

Výše zmíněné tipy jsou samozřejmě jen částečným výčtem možností, které by měly postupně pomáhat k dlouhodobému růstu a profitabilitě. S přihlédnutím k individuálním potřebám či možnostem vaší značky by se jistě našly další vhodné taktiky rozvoje businessu.

 


2 cesty k positioningu značky

Pojem positioning zní v souvislosti s brandem a marketingovou komunikací ze všech stran. Ale jak s ním naložit v praxi a kterou cestou se vydat? Jaký postoj značka nebo marketingová komunikace zaujme?

Uplynulo několik týdnů od Marketing Festivalu, který se nesl v duchu brandingu a marketingových strategiích založených na klasickém přístupu. Lze říct, že udělal průvan v aktuálním trendu velmi výkonnostně zaměřeného marketingu.

Zazněla spousta zajímavých myšlenek, jež vycházejí z klasického přístupu k marketingu a budování značek. Když jsme s kolegy probírali celou konferenci na after party, dostali jsme se k tématu brand positioningu i otázce, jak k němu přistoupit.

Co je positioning

Účelem je odlišit značku a její image od konkurence, aby zákazník věděl, kam si brand zařadit. Například Mercedes-Benz si každý přiřadí ke krásnému autu, kde pohodlí převažuje nad rychlostí a dynamičností. Apple má zase každý zafixovaný jako značku, jež jde svou vlastní cestou a dělá věci primárně uživatelsky přívětivé. Kdežto Volvo se stalo synonymem pro automobilovou bezpečnost. A to je ten positioning. Schopnost najít si své místo na trhu.

Častosamotný positioning vychází z produktu nebo služby, jejich odlišností či vlastností. Pokud značka nedisponuje unikátními vlastnostmi, případně se viditelně nevymyká, musíte positioningu věnovat o to více pozornosti. Odlište ji komunikací hodnot, vlastností či asociací.

Když už jsem zmínil Marketing Festival, musím si vypůjčit našeho oblíbence Marka Ritsona, který byl headlinerem letošního ročníku konference, a jeho několik let starý článek. Zde jednoduše popsal dva základní směry, kudy se vydat a co si u positioningu říct hned na začátku.

"For something"

První cesta spočívá v pochopení značky a zákazníka. Přesněji řečeno, co zákazníka zajímá. Nejprve si sepište, co je váš produkt/služba, co se z toho odráží ve vaší značce. Pak popište zájmy zákazníka (bez průzkumu trhu ani focus group se prakticky neobejdete) a snažte se najít průnik, který už nenašla konkurence. Ten vždy existuje, zhodnotit jeho kvalitu a relevantnost musíte však už sami.Positioning zaměřený na konkurenční výhody a zákazníka můžete využít prostřednictvím následujících argumentů:

Kvalita

Kvalita patří k nejpádnějším důvodům, proč se pro produkt potažmo značku rozhodnout. Najděte způsob, jak kvalitu ukázat svým zákazníkům, a přesvědčte je, že za to stojíte.

Hodnota a cena

Vysoká cena psychologicky ovlivňuje vnímání hodnoty. V případě drahých věcí lidé často tíhnou k jinému měřítku než u substitutů za méně peněz. Levnější výrobky se zdají dostupnější. S tím lze pracovat v marketingové komunikaci. Nebojte se říct, že produkt je naprosto pro všechny a každý si jej může dovolit.

Benefit

Positioning založený na benefitu produktu obvykle pracuje s vychytávkou, která ulehčí život. Často se benefitů využívá ve službách.

Řešení problémů

Tato metoda trochu hraničí s brand purpose. Naposledy se do ní pustil například Adidas. Značka začala část obuvi ze svého portfolia vyrábět z plastu vyloveného z moře, čímž jednak poukázala na ožehavý problém společnosti, ale zároveň nabídla řešení.

Jakmile máte promyšlený plán boje, pusťte se do produkce marketingové komunikace. Rozhodně si na začátku udělejte základní analýzu značky na dostatečném vzorku lidí, ať získáte vypovídající data a víte, jak se vám daří posouvat se kupředu.

‚‚Against something‘‘

Druhá cesta je trochu trnitá, o to lepší výsledky však může přinést. V Česku, zemi se zákazem srovnávací reklamy, to bude trochu těžší, ale nikoliv nemožné. Pro lepší představu se podívejte na ukázky.

Pokud se nechcete vydat klasickou cestou a máte odvahu, můžete se postavit/vymezit proti něčemu, resp. proti nějaké jiné značce, většinou té větší a silnější v mnoha ohledech.

Využijte svého slabšího postavení proti většímu hráči. Témata se dají najít, vymyslet nebo můžete využít již existující koncepty. Branding, marketing a reklama už nějakou dobu existují a přicházet s novinkami bývá oříšek.

Asi nejznámější positioning tohoto ražení pochází z dílny DDB, a to pro společnost AVIS. V 60. letech byla značka dvojkou na americkém trhu autopůjčoven s velkým odstupem za Hertz.

Zadání pro agenturu od majitelů AVISu znělo jasně: ‚‚Přijďte s něčím, co nás vrátí do hry!‘‘ DDB přišlo s perfektním řešením, které z velké části pomohlo AVISu stát se o pár let později jedničkou na trhu.

Podobný koncept využilo i české CZC, které na tom postavilo svůj positioning a následnou komunikaci směrem k zákazníkům. Věříme, že se to CZC vyplatilo a svůj úspěch budou sdílet veřejně.

Cílem samozřejmě není říct, že vaše červená barva je lepší než červená barva konkurenta, nýbrž rozumnými argumenty přesvědčit zákazníka, že reprezentujete tu lepší volba.

Moudro na závěr

Oba postupy v zásadě fungují, ale nevkládejte mezi ně rovnítko. Každopádně při vymýšlení positioningu nemusíte vždy hledat cestu v podobě odlišností nebo podporování hodnot. Pokud ovšem máte možnost se opřít do něčeho nebo někoho, měli byste to minimálně zvážit. Ve světě zahlceném spoustou značek marketingová komunikace útočí na každého a všichni bojují o pozornost příjemce, proto může být cesta proti tou správnou volbou.


Ad Recall & Shared of Voice versus lajky

Obsah na sociálních sítích už dávno není jen honba za lajky. Tedy neměla by být, pokud svůj obsah svěříte do ruky někomu, kdo se v sociálních médiích vyzná. Proč? Čtěte!

Ego versus zisk

Lajky sice pohladí ego tvůrce reklamy i klienta samého, ale pamatujte na jednu věc. Přímá souvislost mezi tím, kdo lajkuje vaše příspěvky, a tím, kdo kupuje vaše produkty, prokazatelná není. Proto směřujte svou pozornost na metriky, které skutečně souvisí s vašimi businessovými cíli a tržbami. Patří mezi ně například Ad Recall a Share of Voice.

Proč je důležité, kolik lidí si pamatuje vaši reklamu?

Jedním z klíčových znaků úspěšnosti reklamy u daného okruhu uživatelů se už dlouho využívá informace, jestli si lidé reklamy pamatují. To, že se ve vašem feedu objeví reklamní post a vy ho bez špetky pozornosti přescrollujete dál k pro vás zajímavému obsahu, se vám pravděpodobně stane několikrát denně. Započítáte se tím k příspěvku jako zasažený uživatel, ale pro brand to má naprosto nulový efekt. Pokud vás však příspěvek zaujme a na pár vteřin se u něj zastavíte, pravděpodobnost, že si značku/produkt zapamatujete a při nákupu zohledníte, prudce stoupá.

Zapamatovatelnost a low-involvement

Zvláštní důležitosti zapamatovatelnost nabývá v kategoriích označovaných jako low-involvement, tj. u značek, k nimž zákazníci nemají moc silný vztah a kupují si je převážně v době slevových akcí. Pokud si taková značka vede dobře v top of mind awareness, stačí to, aby ji konzumenti upřednostnili před značkami jinými.

Zákazník často neuvažuje nad tím, jakou značku kupuje a proč. Jednoduše sahá po produktu, který je mu na první pohled povědomý a jeho rozhodovací proces trvá pouhých pár vteřin.

BRAND AWARENESS (Povědomí o značce)

Značné množství pozornosti si zaslouží povědomí o značceCo metrika znamená? Představte si kampaň na ručně dělaný dort, jejímž cílem není přivádět uživatele na web, kde si dort koupí, ani nepotřebujete vědět, zda už dort měli a jak moc jim chutná. Chcete, aby uživatelé věnovali reklamě pozornost a aby si na ni vzpomněli, až na dort narazí při následující návštěvě obchodu a koupili si jej.

Přesně na tyto uživatele budete cílit s účelem Brand Awareness. V kampani pak budete sledovat metriku Odhadovaný nárůst vybavení si reklamy (Ad Recall Lift) čili odhadovaný počet uživatelů, kteří si vaši reklamu budou pamatovat následující 2 dny, pokud se jich na ni zeptáte.

Tato metrika zahrnuje dosah, čas strávený nad reklamou a historickou zkušenost, zda uživatelé věnují podobným reklamám pozornost a zapamatují si je. Je tedy kombinací dosahu a pozornosti, jež se reklama získá.

Mezi faktory ovlivňující výsledné hodnoty metriky patří kromě složení publika také samozřejmě kreativa. Ta by měla uživatele zaujmout i zabavit. Dále hraje roli aktuálně existující povědomí o značce a vnímání toho, co značka reprezentuje ve společnosti.

Podle čeho Facebook vybírá uživatele, kterým reklamu cílenou na brand awareness zobrazí?

V rámci námi nastaveného cílení vybere Facebook uživatele, kteří nejpravděpodobnějši zareagují na reklamu žádoucím způsobem - budou jí věnovat pozornost a později si vzpomenou, že ji viděli.

Tento výběr se vytváří na základě měření tisíce signálů - od stávajících vztahů uživatelů k vaší stránce přes demografické statistiky až po pravděpodobnost reagování na reklamu a vyhodnocování anket o náhodných vzorcích kampaní.

Co kampaň přinese?

Pro marketéry je pak poměrně snadné si z výsledných hodnot vyvodit, jak si kampaň vede a jak s daným publikem rezonuje. Podle toho dokáže plánovat a navrhovat kampaně podobného nebo naopak úplně jiného typu dle cílů marketingové strategie.

SHARED OF VOICE

Share of voice se definuje jako podíl aktivity v procentech napříč daným sektorem nebo produktovým typem. Pokud například Levi’s zabere 30 % reklamního prostoru v rámci džínových kalhot, má značka 30% SOV v džínové produktové skupině. V obecnější oblasti - celkově v módním sektoru - bude její SOV logicky nižší vzhledem k širšímu spektru konkurence.

Bavíme-li se o SOV na sociálních médiích, bereme v potaz nejen obsah, který publikuje sama značka, ale i množství uživatelů, kteří značku na sociálních médiích sdílí nebo zmiňují. V sociálních médiích tedy nejde jen o to, kolik humbuku způsobí ve svém segmentu značka samotná, ale i to to, kolik ho způsobí její fanoušci.

Jak se měří a jak ho (pozitivně) ovlivňovat?

Manuálně SOV měřit nebudete. Mnohem jednodušší a s ohledem na úsporu času i mnohem levnější je využití trackovacích programů, které práci odvedou za vás. Než ale začnete SOV měřit, je nutné definovat si marketingový segment, v němž se nachází vaši nejbližší konkurenti a ty postupně identifikovat, abyste s nimi mohli srovnávat.

Budete-li se snažit SOV zvýšit, existuje řada praktických rad. Nejde však o nic nového pod sluncem. Klíčem je takový content, který budou chtít uživatelé sdílet. Pravidelné sdílení obsahu se uživatelům sociálních médií ukazuje konzistentně a zároveň je neobtěžuje.

Content kvalitní, unikátní, s wow efektem, zapamatovatelný, vyvolávající emoce, kompatibilní s vaším clovým publikem a rozšířený mezi dostatečně velkou cílovou skupinu. Pokud to trefíte, ocitnete se na dobré cestě za vyšším podílem SOV, protože čím více lidí bude váš obsah sdílet nebo s ním interagovat, tím více budete růst.

K čemu vám to je?

Zatímco na ostatních kanálech online reklamy neovlivňují výši SOV uživatelé, ale ovlivňujete ji pouze vy výší reklamního budgetu, na sociálních médiích hrajou velkou roli právě uživatelé. Ti, kteří už vašimi zákazníky jsou, stejně jako ti, co zatím nejsou, ale váš obsah už je zaujal.

Investice do SOV na sociálních médiích je tedy rozhodně na místě. Jeho zvyšování  by mělo být hlavním dlouhodobým cílem. Efekt se totiž časem kumuluje a v dlouhodobém měřítku je metrika share of voice považována za nejdůležitější hnací mechanismus růstu značky.


Tři přístupy k brandingu

Musíte vymýšlet velkolepou vizi značky o tom, jak chcete změnit svět? Nebo se vám víc vyplatí najít na svém produktu něco, čím se liší od konkurence, a komunikovat věc potenciálním zákazníkům? Či byste měli stavět na jednoduše zapamatovatelných atributech značky, které si zákazník při nákupu vybaví? Zjistěte, kudy vede cesta vaší značky!

Jak se mohou značky tvářit

Vize značky Nike: Přinášet inspiraci a inovace každému atletovi na světě. Tato vize značky vypadá velmi obecně a nic neříká. Nicméně reprezentuje hodnoty společnosti resp. značky. BMW chce zase svým zákazníkům dodávat nejenom automobil, ale také emoci spojenou s vlastnictvím právě luxusního nebo prestižního vozu. Většina majitelů BMW si nekupuje vůz kvůli technologiím, perfektním jízdním vlastnostem. Touží po statusu, který vlastnictví vozů získají. Značku Adidas reprezentuje prosté, avšak jasné sousloví: brand with the 3 stripes.

Co který přístup znamená

První přístup - Vize značky je vám jistě známým pojmem. Mezi její zastánce patří například Simon Sinek (Začněte s proč) nebo Jim Stengel (bývalý CMO P&G). Právě Jim Stengel prosazuje přístup, kdy značka reprezentuje hodnoty, které mají v ideálním případě změnit svět k lepšímu. Snaží se tak sjednotit zákazníky a kulturu v rámci plnění dané změny.

Názor Stengela, jakožto bývalého šéfa nejdůležitější brandové společnosti světa, má velkou váhu, jíž nelze přehlížet. Všechno shrnul v knize GROW. Ta vyšla před pár lety a obhajuje brand purpose jako správnou věc, pokud chce korporát růst.

Druhý přístup - Diferenciace představuje snahu o nalezení a využití USP značky, aby se odlišila nebo vymezila vůči konkurenci. Tím následně získá větší podíl na trhu a poroste. Cestu diferenciace obhajuje Peter Walsh, šéf BrandZ, která spadá pod druhou největší výzkumnou organizaci na světě Millward Brown.

Třetí přístup - Distinktivnost se popisuje jako určení jasných a snadno zapamatovatelných znaků, jež usnadní uživateli rozhodování při nákupu služeb nebo zboží v konkrétní kategorii. Mezi znaky se řadí logo, slogan, brand favorability a další.

Nutno zmínit, že k tomu nepotřebujete jasná USP ani se nemusíte jasně vymezovat vůči konkurenci nebo mít honosnou vizi značky. Je to však výhoda. Pepsi má vizi značky, stejně tak se odlišuje logem. Uznávaný profesor Byron Sharp, autor knihy How Brands Grow, je zastánce tohoto směru. Neuznává vize značky nebo diferenciaci samy o sobě. Tvrdí, že primárně se má brand snažit oslovit všechny, být dostupný všude a mít prvky rozpoznatelnosti, které zákazníka přesvědčí při nákupu. Pro Byrona hovoří rovněž řada výzkumů.

Pro který se rozhodnout?

Profesor Mark Ritson již několikrát komentoval brand purpose, diferenciaci a distictivness. Inspirujte se jeho slovy. Pokud stojí za vznikem značky příběh (jako třeba značka zmrzlin Ben & Jerry's), pracujte s ním. S hlubší myšlenkou má smysl vytvářet brand purpose a pracovat s ní jako základem pro brandovou strategii. Pokud se za značkou neskrývá reálný zakladatelský příběh, nikoho příběhy ani vize zajímat nebudou, natož aby přesvědčily k nákupu. Pak zbývá diferenciace, kdy vyzvednete dostatečně silná, relevantní produktová USP, která můžete využít k vymezení se vůči konkurenci.

Vždycky to bude o samotném produktu a jeho možnostech, jeho příběhu. Na druhé straně to bude vždy o zákaznících a jejich pohnůtkách nebo potřebách. A na straně třetí o vašich schopnostech s tím pracovat. Nikdy se však nenechte strhnout trendem a nezapomínejte na racionální argumenty, výzkumy a další fakta.

Ve výsledku všechny tři způsoby sledují totéž - usnadnit spotřebiteli jeho volbu. Aby se nerozhodoval tolik rozumem, jako srdcem a sáhl po produktu, který je mu blíž. Zhodnoťte tedy všechna pro a proti, zjistěte, pro kterou z cest máte nejvíce materiálu nebo možností si informace obstarat a vydejte se jejím směrem!


Branding včera, dnes a zítra

Od první zaregistrované značky uplynulo pár stovek let a proto je nutné se podívat na vývoj brandingu, jak se o něm mluví dnes a jak se bude měnit do budoucna.

Trocha té teorie a historie

Brand nebo značka je tu s námi v různém pojetí přes 4000 let. Začalo to značkováním dobytka ve starém Egyptě, pokračovalo značkováním chleba dle pekařů ve středověku a až v roce 1876 vzniklo slovo brand, tak tak jak ho známe dnes. Toho roku byla zaregistrována první ochranná známka loga a to značky piva Bass.

V této době plně zuřila průmyslová revoluce a masová výroba nabírala na obrátkách. To se projevilo na vzniku konkurenčního prostředí u zboží běžné spotřeby. Velcí výrobci chtěli dostat své produkty ke spotřebiteli, ale tam už byli lokální dodavatelé, narazili tedy na konkurenci a museli najít řešení. Velmi rychle přišli na to, že když budou vytvářet značky, které budou personalizované resp. budou se nějak tvářit, budou v zákazníkovi vzbuzovat emoce a usnadní mu volbu produktu v dané kategorii, mohou svým zbožím nahradit lokální produkty a tedy zvětšit tržní podíl, navýšit tržby, víc vydělat.

Na začátku dvacátého století se branding formoval do podoby, jak ho známe dnes. Branding od této doby považujeme za dlouhodobé budování vztahu se zákazníkem hlavně v psychologickém smyslu. Vše na základě spotřebitelských průzkumů a motivace zákazníků. Vše se točí okolo zákazníka a jak mu jít naproti.

Značka a to co jí formuje, tak jak to známe dnes

 

       

Láhev Coca Coly pozná každý i bez loga, na obalech láhví se místo názvu objevují jména, názvy měst nebo jen claim z kampaně. Všichni ovšem moc dobře víme, že se jedná o Coca Colu.

Brand identity

Základní set věcí, které mají za cíl odlišit značku od ostatních. Je to způsob, jak prezentovat svůj business a jak chce být sama značka vnímána spotřebiteli.  V ideálním případě dosáhnout toho, abychom byli co nejčastěji zákazníkova první volba.

Teorií a způsobů brandingu je nespočet. Každá má svého zastánce i odpůrce. Některé fungují méně, některé více. Ale je dokázáno a realita potvrzuje, že výrobky s vybudovaným brandem, jeho známostí se prodávají za vyšší cenu, vyšší marži a nebo se jich prostě prodá více než ostatních. Kromě většího výdělku je odměnou také vyšší samotné společnosti resp. její značky.

A jak se mluví o brandingu dnes?

Buďte cool, každý musí dělat s influencery, millenials, generace Z, mobile first, social first, digital first, všechno first. VR, AR a další zkratky, které něco znamenají. Sám CEO Adidasu prohlásil, že opustí klasická media a budou komunikovat čistě v digitálu.

Firmy přestávají řešit, jaké hodnoty má náš výrobek reprezentovat vůči spotřebiteli a místo toho řeší, jakou novinkou v digitálu ho osloví. Neřeší se věci jako je zásah cílové skupiny, jaký to mělo dopad na základní metriky jako je brand recall nebo brand recognition. Jde přece o to být übercool.

Objevují se názory, že branding je nebo bude mrtvý díky internetu. S tímto názorem už přišli Carl Shapiro and Hal R. Varian, kteří v roce 1999  vydali knihu Information rules. Celá myšlenka byla postavena  na tom, že díky dostupnosti více a více informací bude pozice brandů slábnout. Téměř o 20 let později to na změnu nevypadá. Je pravdou, že pozice značky může být ovlivněna hodnocením produktů nebo veřejného doporučení našich vlastních známých na sociálních sítí, ale stále to neznamená konec brandu. Tento názor zase publikovali Standfordský profesor Itamar Simonsen a spisovatel Emanual Rosen.

Proč to není pravda a proč má a bude mít branding smysl

Primární rolí brandu je usnadnit spotřebiteli volbu, který produkt si koupit. Recenze to mohou ovlivnit, ale představme si situaci, kdy máme dva stejně hodnocené produkty, podobně vypadající, za stejnou nebo téměř stejnou cenu. Uspěje ten méně známý nebo "horší" brand? Absolutně nikoliv. Platí to pro všechny věkové skupiny. Jako hezký příklad mohou posloužit bílá trička značky Gucci nebo YSL. Tyto dvě společnosti vyrábí čistě bílá trička nerozeznatelné od trička z H&M v podobné kvalitě. Ale i tak jsou za ně zákazníci ochotni zaplatit přes 400$. Podobné čistě bíle tričko v H&M stojí 10$.  

Trochu si pomůžeme jedním výzkumem týkající se brand loayality z UK.

Z výzkumu jasně vyplývá, že je to o ceně vs. hodnota a o tom, jak dokáže značka její hodnoty promítnout do motivace samotného zákazníka. Samotné doporučení je až poslední. A pojďme si ještě připomenout, že pro tržby, zisk, růst jsou nejdůležitější Generace X a baby boomers. Proč? Mají přece nejvíc peněz a nejvíce je utrácejí. Za auta, za drahé oblečení, dovolené, drahé jídlo. A konec konců platí toto vše i jejich dětem.

Millenials, generace Z nemění podstatu brandingu. Digitál sám o sobě neosloví všechny. Televize byla, je a za našeho života ještě stále bude dominantní medium a z pohledu zásahu nemá konkurenci. Všechno digital first je jen berlička a nemění pointu brandingu.

A jen pro zajímavost, v květnu Adidas zastavil Facebookové reklamy, nechává je auditovat a rovnou k tomu spustil TV spoty u příležitosti finále NBA. No holt i mistr tesař se někdy utne.